Dlouho se v kuloárech šuškalo a je to tady. Doslova a do písmene Petra Tomaštíková vystavuje. 18.3.2024 v 18 hodin všichni doražte do Městské galerie Otrokovice. Vernisáž kromě tradičního občerstvení obohatí svou produkcí skupina JednoDuše.
Dovolím si být trochu familiární. To si tak sedíte u počítače nad internetem a obdivujete cizí fotky všude možně publikované. A v davu amatérských fotografů na vás vykoukne dílo fotografického „kuřete“. Pohledná blondýnka, která ani ne dva roky drží foťák v ruce a už chrlí obrázky koncepčně promyšlené, výtvarně dospělé a zralé na zdi výstavních síní. Pak si to nakráčím na vernisáž, vlastně už ani nevím koho vernisáž jsme to tehdy měli, a kdo to tam nestojí. Petra. Usměvavý živel, který se během pár let rozjel tak, že portrétuje lidi v tematických příběhových souborech. Pracuje se složitějšími scénáři a stylizací. Prostě než odchází fotit, promýšlí, co to bude. A i tam, kde scénář vysloveně nemá, je cítit z fotografií jednota. Jemné, něžné portréty. Jen občas se objeví „rockerský“ záchvěv vášně. Některé soubory jsou moderní, jiným byla vdechnuta atmosféra starých dob. Veskrze se ale jedná o romantické nebo nostalgické soubory jemně žensky idealizované. Precizní zpracování a stylizování nepřekračuje pomyslnou hranici kýče a zůstává autorským dílem, které byste si klidně pověsili na zeď místo starého mistra. Od samého začátku mě fascinoval ležérní přístup ke kompozici a náklonům a píle co se týká postprocesu. Petra v tomto směru stále dokáže překvapit. Není divu, že získá jednu cenu za druhou a od chvíle, kdy se stala členkou fotoklubu, jsme vděční za tento poklad. Jediné, co bych jí vytkl, je to, že zůstává v komfortní zóně lidí, které zná, a s kterými se potkává. Myslím si totiž, že by se svou fotografií dosáhla dávno mezinárodních úspěchů.
