Danubiana Meulensteen Art Museum v Bratislavě hostilo do od 2.11.2019 – 19.1.2020 retrospektivní výstavu Vladimíra Židlického.

Vladimír Židlický (1945) ve své tvorbě experimentuje s klasickými umeleckými disciplínami. Autor vychází z historicky ověřeného zušlechťování tonality, a zároveň využívá prosvítání rozličných struktur a sahá k završění artefaktů částečnou destrukcí obrazové formy. Figurální kompozice s motivy obnažení umocňuje nevypočítatelnými efekty zásahů do matric, předevší mse jedná o rytí do emulze negatívů či prímo odstraňovaní jejich častí. V kreatívní komunikaci s náměty pokračuje malířskými vstupyi do pozitívu. Vedle apokalyptických vidin, zaznamenaných od 70. let, se v tvorbě objevuje prou fotografií rozechvívaných dynamikou světelného podání. Často jde o zlostnou suverénní kresbu, uskutečňovanou v zorném úhlu kamery v průběhu jedné delší expozice. Na pozadí digitálních možností 21. století se Židlický obrací ke klasickým ferrotypiím. Vladimír Židlický tedy po dlouhých desetiletích nadvlády přímého převodu negativu na pozitiv rozvinul rozmanité metody úniků z opisnosti, obvyklé v žánrech aktu i krajinářství. Bez toho, aby se vzdával ozvěn svojich abstrahujících malířských východisek, těží od 70. let rovněž z naturalističnosti média fotografie. Židlického dílo se prosazuje naléhavostí námětu a tím, že pozorovatete znepokojuje. Výstava ukazuje výběr z monochromatických i barevných prací. Podstatnou vložkou vysvětlující uvažování autora je i videoprojekce připojená k této výstavě. V souhru by se dalo říct že Židlický i přes svou pestrou fotografickou cestu, zůstává malířem. Malířem nejen světla ale tím který zpracovává celý obraz od jeho početí až ke zrodu finálního plátna.

s mírným doplněním využito
oficiálního textu Josefa Mouchy