Vladimír Kunc – Zakázaná Šumava v MGO 4.3.-31.3.

V pondělí 4.3. v 18 hodin v prostorách Městské galerie zahájí svou výstavu vernisáží Vladimír Kunc osobně. Výstava s titulem Zakázaná Šumava nás provede zákoutími nejznámějšího českého pohoří. Jste všichni srdečně zváni.

Na vernisáži bude autor prodávat výtisky své knihy věnované právě Šumavě.

Vladimír Kunc se narodil 3. října 1955 v Havlíčkově Brodě. Vystudoval Střední průmyslovou školu zeměměřičskou v Praze a ve studiu pokračoval na ČVUT stavební – obor geodezie a kartografie. Vystudované profesi geodeta se však věnoval jenom několik let, a to od roku 1980 do roku 1988. Fotografování, jeho velký koníček, se mu stalo profesí již v roce 1988, kdy nastoupil jako fotograf do Kulturního domu v Havlíčkově Brodě. V roce 1991 si založil vlastní firmu VIDEO-FOTO-KUNC. Fotografování se věnuje již od šesti let, ve dvanácti pak poznal kouzlo fotokomory a černobílé fotografie.  V  roce 1972 úspěšně obeslal svoji první fotosoutěž. V letech amatérské tvorby získal více jak sto cen na celostátních fotosoutěžích, uspořádal desítky autorských výstav po celé České republice. Tematicky se v té době zaměřoval na reportážní a dokumentární fotografii. V devadesátých letech začíná v jeho tvorbě převládat krajinářská fotografie. Po založení firmy se věnoval reklamní a propagační fotografii a především pak natáčení turisticko-propagačních videofilmů měst a regionů z celé ČR. Za tyto videofilmy získal několik ocenění na Regionfilmu v Písku a na Tourfilmu v Karlových Varech. V roce 1993 natočil svůj první dokumentární film o Šumavě a následovalo ještě více než deset filmů o tomto regionu. V roce 2004 vychází jeho knižní prvotina pod názvem „Vysočina ve fotografii Vladimíra Kunce“. Od té doby se stal autorem více jak třiceti titulů, které zachycují krásy naší vlasti, a vydávání knih se stalo jeho hlavní činností. Obrazové publikace, které vznikají, zachycují především krajinu Vysočiny, Šumavy a jižních Čech. Často říká: „…narodil jsem se na Vysočině, ale Šumava je mým druhým domovem… “. Na Šumavu jezdil už jako malý kluk s rodiči a sourozenci, v době studií s kamarády, později s rodinou a stále se na ní rád vrací. Fotografování i natáčení Šumavy, která umí být tajemná, romantická, ale i dramatická, je každopádně jeho srdeční záležitost.

Z příprav výstavy: